Helena Konstantinová

Helena Konstantinová

* 1946 v Praze

1961—1965  Výtvarná škola Václava Hollara
1965—1972  Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, atelier ilustrace a grafiky, prof. Karel Svolinský, prof. Zdeněk Sklenář

1979  sňatek s Pravoslavem Kohoutem
1979  narození dcery Kláry
1981—1983  pobyt v Mexiku
1987—1991  pobyt ve Finsku

Spolupracovala s nakladatelstvím Čs. spisovatel, Vyšehrad, Mladá fronta, Albatros, Panton, Aulos, Supraphon aj. V roce 1977 spolupracuje jako výtvarnice s režiserem Jiřím Brdečkou na filmu „Tři balady“.

Soustřeďuje se zejména na ilustraci české poesie např. Bohuslava Reynka, Jaroslava Seiferta, Vladimíra Holana, Jana Skácela, Jakuba Demla, Jaroslava Durycha, K.H.Máchy, Vítězslava Nezvala

Zastoupení ve sbírkách

Grafický kabinet Památníku národního písemnictví Praha • Knižní kabinet Národního muzea Praha • Středočeská galerie • Alšova jihočeská galerie • Galerie Hofer • Basilej • Soukromé sbírky v ČR a v zahraničí

Ceny

1978 — Soutěž Mladé fronty – 3.cena edice „Proud“
1990 — Soutěž „Nejkrásnější kniha“ – čestné uznání za ilustrace ke knize Jakub Deml „Moji přátelé“, Nakladatelství Čs. spisovatel

Samostatné výstavy

  • 1975 Mělník / Galerie ve věži
  • 1977 Praha / Galerie Umění — knihy / s Lisbet Bartošovou
  • 1983 Monterrey, Mexiko / Galerie Collage
  • 1984 Praha / Galerie Československý spisovatel
  • 1986 Kirchhundem bei Frankfurt, SNR / Studienhaus Rüspe
  • 1986 Basilej, Švýcarsko / Galerie PRO MUSICIS
  • 1987 Basilej, Švýcarsko / Galerie Hofer
  • 1987 Zürich, Švýcarsko / Tonstudio Z / s Janem Jedličkou
  • 1988 Praha / Galerie Umění — knihy
  • 1991 Příbram / Galerie Zámek / s B. Jeriem a J. Pilečkem

Kolektivní výstavy / výběr

  • 1973 Praha / Galerie mladých — Mánes
  • 1978 Dornach, Švýcarsko / Galerie Waldorfhaus
  • 1978 Praha / Geoindustria
  • 1978 Vídeň, Rakousko / Zentral Buchhandlung
  • 1979 Mnichov, SNR / Bienale dětské ilustrace
  • 1982 Praha / Památník národ. písemnictví, Vladimír Holan
  • 1990 Praha / Mánes, Současná česká kniha
  • 1990 Praha / Mánes, Současná česká grafika
  • 1991 Paříž, Francie / Grand Palais, Salon grafiky
  • 1996 Dublin, Irsko / International Print Show

Ilustrace

J. A. Komenský / Labyrint světa a ráj srdce, lept, akvatinta, 1968 • Marina Cvetajeva / Poema konce, suchá jehla, akvatinta, 1969 • Vladimír Bulgakov / Povídky, barevné dřevořezy, 1970 • Josef Topol / Konec masopustu, dřevořez, 1970 • Sergej Jesenin / Básně, uhel, tužka, 1970 • Rabíndaráth Thákur / Zahradník, olej, pastel, 1971 • Jaroslav Durych / Boží duha, litografie, 1971 • Bohuslav Reynek / Podzimní motýli, litografie, bibliografie, 1972

Ilustrace vydané knižně / výběr

Gudrun Pausewangová / Povídky, Vyšehrad 1975, olej • Vladimír Mertl / Sad, Vyšehrad 1976, olej • Josef Mistrík / Hovory s recitátorem, Lyra Pragensis 1977, tempera • Volker Braun / Zdatní synové Sysifa, Mladá fronta 1978, olej • Jaroslav Seifert / Svatební cesta, Čs. spisovatel 1981, barevná litografie • Vladimír Holan / Pojď se mnou do noci, Čs. spisovatel 1982, olej • Vítězslav Nezval / Z domoviny, Lyra Pragensis 1985, kresba tuší • K. H. Mácha / Máj, Mladá fronta 1986, kresba tuší • K. J. Erben / Znění zlatého zvonu, Kytice, Čs. spisovatel 1988 • Jakub Deml / Moji přátelé, Čs. spisovatel 1989, litografie • Jaromír Tomeček / Budiž světlo, Mladá fronta 1994, olej, pastel • Jaroslav Seifert / Deštník z Piccadilly, Čs. spisovatel 1995, litografie • Jean Gion / Muž který sázel stromy, Vyšehrad 1997, olej • Jean Gion / Muž který sázel stromy, Bonaventura 1998, suchá jehla, bibliofilie • Jan Zahradníček / Pod bičem milostným Vyšehrad 2007, olej • Jan Skácel – Smuténka, Vyšehrad 2010, kresba • Jan Skácel – A znovu láska, Vyšehrad 2011, kresba • Jan Skácel – Metličky, Vyšehrad 2011, kresba • Jan Skácel – Hodina mezi psem a vlkem, Vyšehrad 2012, kresba • Jan Zahradníček – Rouška Veroničina, Vyšehrad 2012, litografie • Jan Zahradníček – Dům Strach, Vyšehrad 2015, litografie

O ilustraci

Ilustrace se hodně mění.V dobách kdy jsme stáli na knihy fronty, objevovaly se mezi nimi knihy často mizerně tištěné, ale s ilustracemi J. Koblasy, M. Medka, J. Johna A.Kučerové aj. Byla to tehdy tak trochu pašovaná poselství, jakési motáky vynášené z atelierů, ze samotek na světlo, mezi lidi. Zajímala mne nepopisná ilustrace, samostatný výtvarný doprovod, který volně navozuje a umocňuje atmosféru knihy. Hledání metafory. U některých básní bylo třeba jen tiše rezonovat, jinde, jako právě u V. Holana, doprovázet verše pouze kontrastem světel, září, hlubin a stínů. Jinde zas lyriku zachytit jen hravou lehkostí. Nabízí se tu srovnání s interpretem - pokorně ctít partituru svým vlastním svébytným pojetím.

Dnes ilustrace poezie či beletrie z knih rychle mizí. Kvalita se přesouvá do specielních nakladatelství.Vznikají tak ale ostrůvky krásných knih, u nás např. nakladatelství Aulos, kde každá kniha je originálem, má nedělitelný celek "obsah-forma". Vlastně jsou to sběratelské artefakty a vznikají tak celé sběratelské edice.

V mé generaci byly knihy často útočištěm svobodné tvorby, kam bylo možné se uchýlit. Kniha byla obrazovkou, oknem do světa.V redakcích vznikala jakási "volná zóna", specifické podmínky, kdy např. v nakladatelstvích Odeon, Mladá Fronta, Československý Spisovatel či Vyšehrad zvládali důmyslný systém jak obejít všechny tehdejší vyhlášky a vydávaly i kvalitní tituly ve velkých nákladech. Vytvořily se podmínky pro endemický výskyt fenomenu "česká ilustrace", jakési "zvláštní subkultury". Řada výtvarníků, protože výstavy u mnoha byly vzácnou výjimkou, vytvářela grafiky díky ilustracím do knih. Postupně se mnozí víc a víc obraceli dovnitř, k poezii, ke snům. Později to někdo to nazval "vnitřní emigrací." Bylo to také svým způsobem osvobození - nelpět na zařazení, prezentaci a ocenění. Právě ilustrace poezie byla i pro mne mnoho let východiskem ze situace. Mohla jsem být existenčně nezávislá na komisi Svazu výtvarných umělců a Českého fondu výtvarných umění a mít možnost ponořit se do světa, který mi byl blízký.